O Háderunovi a víle Elóře, pohádka, kterou kritika původně nepřijala.

Vytvořil Amairgil

Tato na první pohled velmi milá pohádka byla natočena režisérem Jaromilem Jirešem (Laterna Magica, Kauza králík) v roce 1987 a zazářil v ní zejména Arnošt Goldflam v roli roztomilého čaroděje. Byla uvedena 29.7.2007, v neděli na  ČT 1. 13:05.
Bližší informace o ději a obsazení získáte na  www.ceskatelevize.cz
Pamatuji se na ohlasy soudobé kritiky, která toto dílko strhala zejména za to, že v něm důsledně a s naprosto jasnou převahou nezvítězilo dobro nad zlem. Ano, nezvítězilo v ní naprosto zřetelně, a je to proto, že tato pohádka původně ani pohádkou nebyla.
Při bližším zkoumání zjistíme, že se jedná o osobité zpracování původní raně středověké irské legendy. Už vám nesdělím, jak se původní předloha vlastně jmenovala, ale je v ní mnoho historických reminiscencí na skutečné dějinné události.
Tak nejprve začneme jmény. Král Elerién měl ženu, vílu Elóru. Jasně je ve jméně krále vidět
kořen Erién, irský. Víla Elóra je natolik vlivná, že irský král si vzal část jejího jména do jména svého, tedy El erién, zn. irský, bohyně syn. Ano, králova žena, víla Elóra není nikým jiným, než bohyní, pramatkou všech Irů, matkou irských králů.  Však také má  Elerién svého dvorního čaroděje Gigliho, velekněze Elořina kultu.  Kdo pak to je, ten Gigli? Tu je čaroděj, tu bard , tu učitel, tu věštec, tu šašek,  takoví byli filidové, dědicové starých irských druidů, díky nimž se nové spojilo s prastarým a zachovalo tak jedinečné kontinuum. Původní legenda se odehrává v raném středověkém  Irsku, v oné záhadné době, kdy všechno souviselo se vším. Králi zůstala jenom dcera, protože jeho manželku uchvátil čaroděj Háderun. Kdo to vlastně byl, ten Háderun? To jméno, takové tajemné, ano, pro svou koncovku -run. Kruh, runa. Hade… Odmyslíme-li si kořen had, který zde jasně symbolizuje zlou povahu svého nositele, je tu ještě …háde.., snad hádej, nebo také.. Hádej z run. Toto všechno je ukryto v ději a ve jménech postav příběhu. Co to všechno znamená? Obrovské historické drama, kdy raně křesťanské Irsko, které zažilo ve světle Ježíše Krista jeden ze svých kulturních vzestupů a vlastnící jeden z nejvzácnějších pokladů víry z celého křesťanského světa, bylo přepadeno germánským kmenem Vikingů, vydrancováno a uchváceno. Ano , Háderun byl germánský čaroděj, který zbavil bohyni Elóru (Irsko) svobody.
A nejen svobody politické, ale málem i křesťanského vyznání. To proto proměnil Gigli Eleriénovu dceru v holubici, symbol Ducha Svatého, rozuměj tím, že ji pokřtil.
Tuto pak dostala Markéta, symbol to panenské světice a nesměla se od ní odloučit. Jedině totiž tak mohla přemoci Háderuna, že se od holubice neodloučila, tedy od Ducha Svatého. Jakou roli tam potom sehrál Gigliho čarodějný učeň? Velmi důležitou, protože se za všechny obětoval. Proto také ta závěrečná scéna, kdy se Markéta pouští kocoura a zahoří láskou ke svému snoubenci. Aby zvítězila láska, bylo nutno přinést oběť. Vzkříšení v tomto případě přichází ve znovuzrození tváře panny Markétky. Elóra je vysvobozena, a všichni se radují, vyjma čarodějného učně, který již dožije v  kočičím kožichu. To symbolizuje nejednoznačnost budoucího vývoje. Byl to právě tento závěr, který kritiky tehdy tolik popudil, nicméně právě díky tomuto závěru je potvrzena opravdovost příběhu. 
Sečteno, celý příběh je o tom, že díky darům Ducha Svatého Irsko přečkalo a přežilo strašlivou pohromu a znovu nalezlo svou mladistvou tvář radosti. Je ještě velmi zajímavé, že Elóra se navrací i nadále do svého božského postavení.
Láska zvítězila a … pak přišel kocour.
Časy se změnily a po zhlédnutí statistik sledovanosti a hodnocení diváků lze postupně zjistit, že drobné nedostatky soudobé obecenstvo filmu odpustilo. Proto i já po letech přispívám svou hřivnou a předkládám úvahu o tom, co nám toto dílko sděluje.

 

Sitemap