Z Nory až do nebe

Vytvořil Amairgil
 
Tam někde, v srdci metropole,
v sklepení co z cihel zdi holé,
na jedné visí tvůj portrét draka.
A dnes, až jak obzor se smráká,
Perseidy tu vzlétnou nad oblaka.
 
Mám jedno své velké tiché přání,
letět těmi hvězdami  znenadání,
se všemi silami co mám k mání,
jednu Ti chytit a snést k snídani.
 
K okraji sluje co plná je obrázků,
po té cestě z barevných oblázků,
přinesu krmi a hvězdu na tácku.
nevím zda bude stačit na ukázku,
hromádka tónů zvonivého svátku.
 
Tak tiše, tiše, tiše už zní struny zlaté,
na harfu bohatou, na malbu krásnou,
Drakem požehnanou, padají hvězdy.
A co září v snách, to měsíční prach,
leskne se Ti na rukou co krásu tvoří.
Tvé vlasy, Vlasatice, větrem rozevláté,
na tváři rozesmáté moří radost se zračí,
Tvůj úspěch, dračí je let, nad celý svět.
Perseidy Božské! Do tvých očí hledět.
 
Chci klidně, zvonivě, v tomto světě,
po zbytek života, co se tak rád mihotá,
a bez Elfů jest odtržen, komu to svítá?
Nad obzorem, hvězda už snad přilétá,
hledaje vílu, tak nějak objevuji draka.
 
Co vidím, jsou zářivé zlaté šupiny,
nespoutané dračí srdce, bez viny,
po dráze energie letí rychlé stíny,
Tvých křídel, pak zavoní vavříny.
 
Zřídel radosti mistrovského umění.
Na dračí přistávací dráze tiše zní,
můj klarsach. A u něj tiché záření,
Božské Hvězdy, kterou po přistání,
Tobě dám, k těm mnoha Tvým dalším.
 
    …Z Nory až do nebe, pro Tebe,
                   Dráčku, zněly ty zlaté zvonky…
.
Drakovi k Perseidám...
 
TOPlist Sitemap