Přítel jistý ve věci nejisté se zjistí

Literárně-mravní zamyšlení, vytvořil Amairgil
 
Začal jsem názvem, který je doslovným překladem Ciceronovy věty Amicus certus in Re incerta cernitur. Ta pochází ze spisu De Amititia; 64. Citát ovšem není úplně původně Tuliův. Přes Ennia se postupně dopracujeme až k Eurípidovi , abychom zjistili, že všechny cesty vedoucí do Říma v mnohých případech pokračují do Athén. Eurípidés byl athénský občan, ale dlouho jím nezůstal, neboť svou pouť životní dokončil v Pele v Makedonii, kde byl doslova na roztrhání.
 
   Eurípidés, athénský občan, řecký dramatik

Nyní si, přátelé, budeme povídat o šafránu, o něčem, co je tak velmi vzácné, co voní důvěrou,  o přátelství.
Božskou má podstatu , přátelství, neboť jest předstupněm agape a je od Boha. Celý lidský rod, jsa provázen Duchem a božským světlem, zná cenu pospolitosti na celý život – přátelství.
Přítele poznáme, když věci kolem nás mají nejisté vyhlídky. Cicero toto sděluje ve svém spisku, který je určen (sic) mládeži. Tak hluboko jsme přátelé klesli, povážíme-li, že je dnes jen málo těch dospělých, který tento skvělý literární počin četli, těch, kteří mu porozuměli a nejméně těch, kteří se jím, jsouc dospělí, řídí. A přitom, jak je aktuální ono poučení, neboť je to současnost, která je tak nejistá a její jedinou jistotou je nejistota. Co zjistíme tedy v životě, nemaje okolo sebe jisté přátele?
 
  Marcus Tullius Cicero, římský řečník a státník

Zjistíme, že ten, který si nedokázal položit ani základní otázku a nebyl nikdo, kdo by to udělal pro něho a za něj, zůstane nepoučen. (cit. Lunwer) Stále, pohybující se v kruhu, opakuje chybu a jde životem nevesele. Tak důležitá je přátelská kritika, kritika od toho, který mluví, kdy má, tehdy je-li to potřeba, tam, kde má a mlčí, když má dát mouky pytel. Považujme si přátel a nečertěme se na ně, vztyčí li káravě prst…
Ano, to je princip toho, co nám sděluje Cicero, princip vyšší, princip mravní, princip výchovný.
Mnozí unudění dospělí by mi namítli, že také princip nudný. Avšak, nudí-li vás překlad, prozrazujíce na sebe denní pensum, přečtěte si Ciceronova Laelia v originále. Neboť, nebyli-li jsme poučeni doma, před léty, rázně, poučme se nyní, otcové, z knihy, v teple u krbu a třebas i v bačkorách. Je to důležité a podstatné, neboť nebylo-li rázno na nás, měli bychom rozepnouti kruh chyby a zvýšíce nároky na nás samé, zapůsobme na své budoucí. Potom budeme příkladem synům a byvše oni urázněni, stanou, v ruce pochodeň mravní, oni, fortes viri, na národa roli dědičné….
TOPlist Sitemap